COVID Terapeut: Informace pro pacienty

Doporučené pomůcky pro respirační a post-Covid19 rehabilitaci:

https://www.distancni-terapie.cz/pomucky-pro-respiracni-terapii-covid-terapeut/

Co je dobré vědět

  • přibližně 10 % osob může mít dlouhodobé zdravotní problémy po prodělaném onemocnění COVID-19
  • velká většina pacientů se spontánně zlepší v režimovém opatření (odpočinek, symptomatická léčba, postupné zvyšování aktivity)
  • pro sledování dechové nedostatečnosti se doporučuje denní sebeměření hodnot sycení krve kyslíkem (saturace) pomocí prstového oxymetru
  • někteří pacienti potřebují další klinické vyšetření, pokud přetrvávají respirační, srdeční nebo neurologické symptomy

Specializovaná rehabilitační péče není pro většinu pacientů po COVID-19 infekci nezbytně nutná. Úprava zdravotního stavu může probíhat postupně, někdy i zdlouhavě. Je nutné respektovat režimová opatření dle následujícího schématu:

Schéma selfmanagementu

Cílem terapie je zlepšení celkové kondice, vitality a odstraňování dušnosti formou pozvolného zatěžování, sebemonitoringu a vhodného nastavení priorit a pracovní zátěže.

Dle současných poznatků se hodně pacientů v domácím prostředí zlepší formou lehké postupně se zvyšující aerobní zátěže během 4–6 týdnů. U pacientů může delší dobu přetrvávat zvýšená unavitelnost, která se může projevit i v pracovním procesu či zadýchávání při delším hovoru.

Respirační infekce nebo dekondice může významně ovlivnit efektivitu dechového cyklu a může vést ke kompenzačním mechanismům (zvýšená aktivita krčních a ramenních svalů). Výsledkem je mělké dýchání, zvýšená únava, dušnost a omezení běžných denních činností.

Cílem respiračního a kondičního rehabilitačního cvičení je znovuobnovení efektivního dechového cyklu, zlepšení dechových parametrů a citlivé dávkování fyzické zátěže.

Poloha a dýchací technika

Pacient by měl sedět v poloze s oporou horních končetin o stůl a dýchat dovnitř a ven pomalu, nejlépe nosem a ven ústy, zatímco uvolňuje hrudník a ramena, aby se mohlo břicho vyklenovat při nádechu. Měl by usilovat o poměr 1:2 pro nádech a výdech. Tato technika může být používána v průběhu celého dne, v 5 – 10 minutových dávkách. Je možné použít další dýchací techniky, jako je brániční dýchání, pomalé hluboké dýchání, Buteyko metoda, jógové techniky.

Měření saturace kyslíkem (oxymetrie)

Pulzní oxymetry (měření sycení krve kyslíkem) mohou být velmi užitečné pro hodnocení a sledování respiračních příznaků po prodělaném onemocnění Covid19. Hypoxie (nízké sycení krve kyslíkem) může být doprovodným symptomem. Může se manifestovat jako tzv. tichá hypoxie (asymptomatická, bez příznaků během běžné činnosti) nebo symptomatická (odrážející zvýšené nároky dýchání nebo sekundární patologii).

Vlastní sledování saturace kyslíku po dobu tří až pěti dnů může být užitečné pro hodnocení a uklidnění pacientů s přetrvávající dušností v postakutní fázi v domácím prostředí, zejména u těch, u nichž jsou základní hodnoty saturace normální a při důkladném vyhodnocení není nalezena žádná jiná příčina dušnosti.

Běžné hodnoty saturace pro pacienta bez chronického respiračního onemocnění se pohybuje kolem 96 %. Pacienti by měli použít oxymetr v kombinaci s terapeutickým sebemonitorovacím deníkem. Pro optimální měření je důležité provádět měření po 20 minutách v klidu na čistém, teplém prstu, bez nalakovaného nehtu (faktory ovlivňující hodnoty měření). Když se hodnoty na oxymetru stabilizují, zaznamená se nejvyšší hodnota.

Pro měření se nedoporučuje měření pomocí chytrých telefonů pomocí kamery a blesku. Specifické (tolerovatelné) hodnoty saturace mají pacienti s onemocněním plic a již známou přítomností hypoxie (88 – 92 %), kteří jsou již sledováni svým lékařem.

POTŘEBUJI PLICNÍ REHABILITACI?

Mnoho pacientů se stále spontánně zotavuje v prvních šesti týdnech po akutním COVID- 19 a obecně nevyžadují zrychlený vstup do plicního rehabilitačního programu. Ti, kteří měli významné respirační onemocnění, mohou mít prospěch z plicní rehabilitace, definované jako multidisciplinární intervence, která zahrnuje mimo jiné cvičení, edukaci pacienta a úpravu přístupu (chování) pacienta ke zlepšení fyzického a psychického stavu. Pro tento typ terapie je možné využít různé formy telerehabilitace a distanční terapie.

MÁM ZVÝŠENOU ÚNAVU

Někteří pacienti po onemocnění Covid19 mohou pociťovat hlubokou a dlouhotrvající únavu, která může být v některých rysech podobná chronickému únavovému syndromu. Únava se může projevovat zejména v práci a při náročnější fyzické práci. Zde platí přizpůsobení denního režimu, dopřát si odpočinek v průběhu dne a zátěž postupně zvyšovat. Doporučenou aktivitou je chůze, kde se může využít monitoringu pomocí aktivity trackerů (fitness náramky), s postupným zvyšováním zátěže v kombinaci s odpočinkem. Jednoduchým vodítkem pro stanovení optimální zátěže je schopnost konverzace během aktivity. Pokud ztrácí pacient schopnost konverzace při zátěži je nutné intenzitu snížit. Pacienti s nálezy na plicích a srdci by vždy úroveň zátěže měli zkonzultovat se svým ošetřujícím lékařem.

CÍTÍM NEUROLOGICKÉ NÁSLEDKY

K častým nespecifickým neurologickým příznakům, které se vyskytují s únavou a dušností patří bolest hlavy, závratě a kognitivní oslabení „pocit mlhy, tuposti v mozku. Zde se doporučuje léčit problémy symptomaticky a opět si dopřát odpočinek do odeznění příznaků.

JSEM STARŠÍ PACIENT

Covid-19 má tendenci ovlivňovat starší pacienty závažněji. Pacient jsou více ohroženi sníženou váhou, až podvýživou, depresí a deliriem. Fyzické příznaky umocňuje psychosociální izolace (omezení běžných aktivit, návštěvy lékařů), omezení základní sebeobsluhy (nízká kondice pro běžné pochůzky) a snížené sociální interakce (omezený kontakt s > přáteli a rodinou). Podpora by měla být personalizována s přispěním rodiny a multiprofesionálního týmu (například praktický lékař, okresní sestra, sociální pracovník, rehabilitační týmy a ergoterapeut podle potřeby). Pozitivní význam mohou mít sociální média, telefonický kontakt s rodinou, přáteli a podpůrnými spolky a pravidelná fyzická aktivita formou telerehabilitace a distanční terapie.

Zpracováno podle „Management of post-acute covid-19 in primary care“, MJ 2020;370:m3026